свяці́цьI
1. léuchten vi, schéinen* vi;
2. (каму-н.) j-m léuchten, j-m das Licht hálten*
свяці́цьII царк. wéihen vt; éinweihen vt, éinsegnen vt
свяшчэ́ннік м. гл. святар
свяшчэ́нны héilig, gehéiligt;
Свяшчэ́ннае Піса́нне die Héilige Schrift;
Свяшчэ́нны саю́з гіст. die Héilige Alliánz
сеа́нс м. Vórstellung f -, -en; Vórführung f -, -en (кіно); Sítzung f -, -en (у мастака-партрэтыста);
дзённы сеа́нс Tágesvorstellung f;
сеа́нс адначасо́вай гульні́ (у шахматы) Simultánspiel n -s, -e
Се́беж м. Sébesch n -s i -
севазваро́т м. с.-г. Sáatfolge f -, -n; Ánbaufolge f; Frúchtfolge f, Frúchtwechsel m -s, -
Севасто́паль м. Sewástópol n -s
Севі́лья ж. Sevilla [-´vıljɑ] n -s