і́дал м.
1. (статуя) Idól n -s, -e; Götze m -n, -n, Götzenbild n -es, -er;
2. перан. (кумір) Ábgott m -(e)s, -götter
◊
стая́ць [сядзе́ць] як і́дал wie ein Ö́lgötze dástehen* [dásitzen*]
ідалапакло́ннік м. Götzendiener m -s, -
ідалапакло́нніцкі götzendienerisch; héidnisch (паганскі)
ідалапакло́нніцтва ідалапакло́нства н. Götzendienst m -(e)s, Abgötteréi f -
ідыёма ж. лінгв. Idióm n -(e)s, -e
ідыёт м. Idiót m -en, -en; Schwáchsinnige (sub) m -n, -n;
по́ўны [кру́глы] ідыёт Vóll¦idiot m
ідыёцкі разм. idiótisch, blödsinnig; dämlich (дурнаваты); hírnverbrannt (шалёны, дзівацкі)
ідыёцтва н. разм. Blödsinn m -(e)s
іды́лія ж. Idýll n -s, -s, Idýlle f -, -n; маст. Stímmungsbild n -(e)s
і́дыш м. (мова) Jíddisch n - i -s, das Jíddische