пра́вільна прысл. ríchtig, régelrecht; korrékt, féhlerlos (без памылак)
пра́вільнасць ж.
1. (вернасць) Ríchtigkeit f -, Korréktheit f -;
2. (рэгулярнасць) Régelmäßigkeit f -
пра́вільны
1. гл. правільна;
2. грам., матэм. régelmäßig
правінава́ціцца, правіні́цца sich (D) zuschúlden [zu Schúlden] kómmen lássen*; sich vergéhen*;
правінава́ціцца пе́рад кім-н. sich (D) j-m gégenüber etw. (A) zu Schúlden kómmen lássen*
праві́ннасць ж. Vergéhen n -s, -; Verschúlden n -s; Verstóß m -es, -stöße
правінцы́йны
1. Provínz- [-´vınʦ-];
2. перан. (адсталы, наіўны) provinzi¦éll [-vın-], provínzlerisch [-´vınʦ-]; rückständisch (пагард.), kléinstädtisch; hínterwäldlerisch (пагард.)
праві́нцыя ж. Provinz [-´vınʦ] f -, -en
правінцыя́л м.
1. (жыхар правінцыі) Provinziále [-vın-] m -n, -n;
2. разм. Provínzler [-´vınʦ-] m -s, -s; Hínterwälder m -s, - (пагард.)
правінцыя́льны кніжн. гл. правінцыйны
правіса́нне н. Dúrchhängen n -s, Níederhängen n -s