псіх м. разм. séelisch únausgeglichener Mensch; nérvenschwacher [-f- і -v-] Mensch;
ён псіх разм. er spinnt, er hat éinen Vógel
псіхаана́ліз м. Psychoanalýse f -, -n
псіхалагі́чны psychológisch;
псіхалагі́чная вайна́ Nérvenkrieg [-f- і -v-] m -(e)s, -e
псіхало́гія ж.
1. Psychologíe f -, Séelenkunde f -;
2. (душэўны склад) Mentalität f -
псіхапа́т м. Psychopáth m -en, -en
псіхапа́тыя ж. Psychopathíe f -
псіхатэрапі́я ж. мед. Psychotherapíe f -, Suggestiónstherapie f
псі́хіка ж. псіхал. séelische Verfássung, géistiger Zústand
псіхі́чна прысл., псіхі́чны psýchisch, séelisch; Géistes
псіхічнахво́ры м. мед. séelisch [psýchisch] krank; Géisteskranke (sub) m, f -n, -n, Nérvenkranke [-f- і -v-] m