ра́бскі Skláven- [-vən-], sklávisch [-vıʃ]; перан. servil [-´vi:l] (прыслужніцкі)
ра́бства н. Sklaveréi [-və-] f -; Knéchtschaft f - (кабала);
вы́зваліць з ра́бства aus [von] der Sklaveréi befréien
рабу́нак м. Raub m -(e)s, Beráubung f -, -en; Plünderung f -, -en (грабеж);
◊
гэ́та рабу́нак сяро́д бе́лага дня das ist die réinste Géldschneidereiра́бчык м. заал. Háselhuhn n -(e)s, -hühner
рабы́
1. (ад воспы) póckennarbig, blátternarbig;
2. разм. (стракаты, пярэсты) bunt; schéckig; gefleckt (плямісты);
раба́я каро́ва schéckige [geschéckte] Kuh;
◊
або́е рабо́е ≅ gléiche Brüder, gléiche Káppen
рабы́ня ж. Sklávin [-v-] f -, -nen
рабя́ты мн. разм., часцей іран.
1. Kínder pl;
2. разм. (хлопцы, маладыя людзі) júnge Léute; Jungs pl; Jungs! (зварот)
Равалпі́ндзі нескл. м. Ravalpíndi [-v-] n -s
равелі́н м. вайск. уст. Ravelín [-v(ə)´lɛ̃:] m -s, -s
Раве́на ж. Ravénna [-v-] n -s
раве́снік м. Áltersgenosse m -n, -n, Gléichaltrige (sub) m -n, -n;
быць чыім-н раве́снікам j-m gléichaltrig sein