імператы́ў м.
1. філас. Ímperativ m -(e)s, -e;
2. грам. Ímperativ m, Beféhlsform f -, -en
імпе́рскі Reichs-;
імпе́рскі ка́нцлер гіст. Réichskanzler m -s, -
імперфе́кт м. грам. Ímperfekt n -s, -e, Ímperfektum n -s, -ta
імпе́рыя ж. Reich n -(e)s, -e, Káiserreich n
імперыялі́зм м. Imperialísmus m -
імперыялі́ст м. Imperialíst m -en, -en
імперыялісты́чны imperialístisch;
імперыялісты́чная вайна́ гіст. der imperialístische Krieg
імпі́чмент м. паліт. Ámtsenthebung f -, Ábsetzung f -
імпланта́цыя ж. мед. Implantatión f -, -en
імпліка́цыя ж. лінгв., тс. перан. Implikatión f -, -en