бяло́кIII м. анат. (вока) Wéiße n -n (im Áuge), Skléra f -, -ren
бялу́га ж. заал. Háusen m -s, -, Belúga f -, -s
Бялы́нічы мн. Bialýničy i Bjalýnitschy n -s
бяльмо́ н.
1. мед. Hórnhautfleck m -(e)s, -е; Leukóm n -(e)s, -e;
2. разм. груб. (вочы) Stíelaugen pl, Glótzaugen pl;
◊
як бяльмо́ на во́ку разм. wie ein Klotz am Bein
бяля́вы
1. (белаваты) wéißlich, fáhlweiß, falb;
2. (светлагаловы) blond, héllblond;
бяля́выя валасы́ wéißblonde Háare
бяля́к м. заал. (заяц) Schnéehase m -n, -n, wéißer Háse
бянтэ́жыцца in Verwírrung [Verlégenheit] geráten*, verlégen wérden, bestürzt [verwírrt] sein
бянтэ́жыць
1. (канфузіць) verwírren vt, in Verlégenheit bríngen*; stútzig machen (паставіць у тупік);
2. (узрушыць, занепакоіць) die Rúhe stören
бярве́нне зборн. н. Hólzblöcke pl, Klötze pl
бярда́нка ж. уст., паляўн. Berdángewehr n -(e)s, -e