шуме́ць
1. lärmen
шуме́ць з прычы́ны чаго
2.
шуме́ць
1. lärmen
шуме́ць з прычы́ны чаго
2.
Шумі́ліна
шумі́ха
газе́тная шумі́ха Présselärm
падня́ць шумі́ху Lärm máchen, (großes) Tamtám máchen;
без уся́кай шумі́хі óhne álles Áufheben
шумлі́васць
шумлі́выI lärmend; pólternd (з грукатам); laut
шумлі́выII schäumend (віно); Schaum-
шу́мны lärmend, geräuschvoll; laut; lärmerfüllt;
шу́мныы по́спех Bómbenerfolg
шу́мныая ву́ліца verkéhrsreiche Stráße, Stráße mit régem [lébhaftem] Verkéhr [hóhem Verkéhrsaufkommen]
шумо́к:
пад шумо́к
шумо́ўка
Шумск