эксплуата́тар м. Áusbeuter m -s, -
эксплуатацы́йны тэх. Betríebs-, Nútzungs-
эксплуата́цыя ж.
1. паліт., эк., тс. перан. Áusbeutung f -;
2. тэх. Betríeb m -(e)s; Áusnutzung f -;
эксплуата́цыя чыгу́нкі Éisenbahnbetrieb m;
здаць у эксплуата́цыю dem Betríeb übergében*;
прыня́ць у эксплуата́цыю in Betríeb néhmen*;
уво́д у эксплуата́цыю Inbetríebsetzung f -
экспрапрыява́ць, экспрапрыі́раваць юрыд. entéignen vt
экспрапрыя́тар м. Entéigner m -s, -
экспрапрыя́цыя ж. юрыд. Entéignung f -, -en
экспро́мт м. Improvisatión [-vi-] f -, -en; Stégreifdichtung f -, -en (верш)
экспро́мтам прысл. aus dem Stégreif; ex témpore;
праспява́ць што-н. экспро́мтам aus dem Stégreif (vór)síngen*
экспрэ́с м. чыг. Expréss m -es, pl Exprésszüge; аўта (аўтобус) Éilbus m -ses, -se
экспрэсіяні́зм м. маст., літ. Expressionísmus m -