Verbum

мане́та ж. Münze f -, -n, Géldstück n -(e)s, -e;

зво́нкая мане́та klíngende Münze;

юбіле́йная мане́та Scháumünze f;

ужытко́вая мане́та gängige [sich im Úmlauf befíndliche] Münze;

фальшы́вая мане́та fálsche Münze;

◊

адплаці́ць каму-н. той са́май мане́тай j-m etw. mit gléicher Münze héimzahlen [vergélten*]; Gléiches mit Gléichem vergélten*;

прыня́ць што-н. за чы́стую мане́ту etw. für báre Münze néhmen*