Verbum

захапі́ць

1. (рукамі) pácken vt, (er)fássen vt, (er)gréifen* vt; in die Hand néhmen*;

2. (узяць з сабою) mítnehmen* vt;

3. (авалодаць сілай) ergréifen* vt; sich bemächtigen (што-н G); an sich réißen*, an sich bríngen* (тэрыторыю і г. д.);

захапі́ць ула́ду die Macht ergréifen*;

4. (заспець) ántreffen* vt, erréichen vt; erwíschen vt (разм); ertáppen vt, überráschen vt (застаць, заспець);

захапі́ць на ме́сцы злачынства auf fríscher Tat [in flagránti] ertáppen;

5. перан (зачараваць) mítreißen* vt, pácken vt; bezáubern vt;

му́зыка захапі́ла мяне́ die Musík ergríff [fésselte, fasziníerte] mich;

◊ у мяне́ захапі́ла дух mir stóckte der Átem, es verschlúg mir den Átem